Adaptační kurz 6. třídy
Adaptační kurs 6. třídy se udál od 3. 9. - 5. 9. 2025. Hned první den se toho moc nestalo. Ale … hráli jsme hry, vyráběli v keramické dílně v Nové Říši z hlíny různou keramiku a večer jsme opékali buřty s učiteli. Trochu jsme je při tom zlobili, ale oni se nezlobili na nás. 😊 Mezitím ještě proběhl filmový kvíz, který naše skupina vyhrála a tím získala velkou výhodu do soutěže na příští den.
Více nás zaujal druhý den, kdy jsme si museli sami s paní učitelkou připravit snídani. Mimochodem, tak tomu bylo každý den. Po snídani jsme odjeli autobusem do Telče, kde jsme podnikli plno věcí. Nejdříve jsme šli do Muzea Vysočiny, kde bylo pro nás plno zajímavých věcí. Některé kamarády to trochu nudilo, ale to se nedalo nic dělat. Poté jsme se šli najíst. Každý si koupil to, co chtěl, a to bylo príma.
Po obědě jsme navštívili Telčské podzemí, které nám připomínalo tunely. Byly úzké a nízké. Podívali jsme se tam také na docela pěkný film o Telči. A na úplném konci na nás čekala pekelná komnata, kde jsme se mohli i vyfotit.
Paní učitelky pro nás v Telči ještě vymyslely jednu výzvu. Museli jsem si nakoupit potraviny z těch peněz, co nám daly. Nikdo nesměl utratit více. To by byl ze soutěže vyloučený. No a z těch potravin jsme pak museli večer uvařit ve skupinkách večeři. My jsme šli s klukama do Tesca koupit chlazené listové těsto, protože ze zmrzlého už bychom nestihli nic připravit. Dále jsme nakoupili mozzarellu, dušenou šunku, rajčatový protlak a hodně sýru. Nikdy by mě nenapadlo, jak je to všechno drahé. Naštěstí jsme mohli využít naši výhodu z minulé soutěže a dostali jsem o 50 Kč více peněz, než-li ostatní. Moc nám to pomohlo. A pak už jsme jen vařili, vařili a jedli. V bodování jídel jsme skončili čtvrtí. Sice jen z pěti, ale i tak to byl úspěch. Paní učitelky říkaly, že jsme pizzu udělali moc dobře. A také nám poděkovaly, že jsme je ani trošku neotrávili. 😊 Nevím, jak to myslely. 😊
Ještě jsem zapomněl napsat, že jsme spali v tělocvičně a ti nejodvážnější spali s paní učitelkou dokonce i pod širákem. Upřímně… trochu jsme se báli jak my vevnitř, tak i ti venku. 😊
Poslední den jsme se vzbudili, ještě jsme hráli nějaké hry, mohli jsme si povídat a také jsme po sobě v tělocvičně uklízeli. Na úplný konec jsme si v kroužku řekli, co se nám líbilo a nelíbilo a koho bychom na kurzu pochválili.
Moc nás to tam bavilo. Více jsme se poznali a zažili spoustu srandy. A chtěli bychom zase někdy brzy přespávat v tělocvičně. To prý ale musíme být hodně hodní. 😊 Tak to teda nevím.
Sepsali: Jakub Drexler, Taťána Šimková, Evelína Grulichová, Bartoloměj Pražák
Upravila: třídní učitelka Eva Havlíčková
Řazení: Alba | Podle data
Adaptační kurz 6.tř.
Načítám...