Jdi na obsah Jdi na menu
 

Myšlenkové mapy

8. 9. 2016

Vážení rodiče,

dovolte, abych Vám představil nový způsob zápisu v hodinách dějepisu, který budeme v letošním roce na naší škole používat. Jedná se o způsob zápisu pomocí tzv. myšlenkových map, pomocí kterých budou moci žáci získat mnoho užitečných dovedností, a to nejen v oblasti dějepisné. S nápadem využívání myšlenkových map pro různé lidské činnosti, při kterých člověk potřebuje co nejefektivněji využívat svou paměť, přišel v roce 2006 anglický psycholog a spisovatel Tony Buzan. Ten vydal několik obsáhlých knih, které se detailně věnují této problematice, a také vytvořil pc software na vytváření myšlenkových map zvaný „iMindmap. Jeho publikace jsou volně k dostání a počítačový software lze na internetu bezplatně vyzkoušet, což Vám vřele doporučuji.

Na ZŠ v Nové Říši se Vaše děti setkají s myšlenkovými mapami v hodinách pana učitele Habermanna. V čem vlastně by měly spočívat výhody této metody zápisu? Zaznamenávání informací pomocí myšlenkových map vychází z tzv. asociační metody, tedy z metody, kdy náš mozek při zaznamenávání nějaké informace automaticky hledá další možné „asociace“ k této informaci, a tím nás nutí rozvíjet tuto informaci o další detaily a podrobnosti. Tato metoda je dle Tonyho Buzana člověku mnohem přirozenější, než zaznamenávání informací tzv. lineárním způsobem, tedy na řádku za sebou. Díky psaní informací (dle daných pravidel) pouze na 1 arch papíru, který je položený „na šířku“, se celý zápis stává pro žáka mnohem přehlednější. Používání myšlenkových map navíc napomáhá žákům k rozvoji čtenářské gramotnosti (zvládají se lépe orientovat v textu - zejména díky hledání tzv. klíčových slov), kreativity (využívání barev, obrázků a nákresů) a napomáhají k chápání vyučované látky v širších souvislostech (možnost spojovat informace přímo v myšl. mapě).

myslenkove--mapy2w.jpg

Možná se zeptáte, co všechno k tomu náš syn/dcera bude potřebovat? Kromě odvahy, odhodlání a chuti nebát se naučit něco nového, zcela novým způsobem, k tomu bude potřebovat základní psací potřeby (propisku, tužku, pastelky), při vystřihování a lepení nakopírovaných obrázků bude potřebovat nůžky a lepidlo a od učitele hned na začátku roku dostane vlastní „dějepisnou složku.“ Cože? Možná si říkáte, co to asi bude? To už nebude mít svůj vlastní sešit? Nebude, ale nebojte se! Dějepisná složka nahradí sešit do dějepisu v plné míře a ještě v sobě ukrývá některé výhody. Bude se jednat o klasické tenké desky, do kterých si každý žák bude vkládat eurofolie s vypracovanými mapami – tedy jeho zápisy. Navíc ale bude mít možnost vkládání různých jiných dějepisných materiálů (obrázků, nákresů, map, drobných předmětů, atd.), které by se jinak do klasického sešitu vměstnávaly těžko.

Jakým způsobem (podle jakých pravidel) se myšlenkové mapy budou vytvářet, se dozví Vaše děti hned v první hodině dějepisu. Pevně věřím, že tento nový způsob zápisu si oblíbí a leckomu nakonec přijde přívětivější, než klasický lineární zápis. Předem Vás prosím za trpělivost, první výtvory Vašich dětí ještě nejspíš nebudou dokonalé, ale postupným zlepšováním se v technice vytváření myšlenkových map přijdou i kýžené výsledky a pevně věřím, že Vaše děti budou lépe ovládat právě probíranou látku. Koneckonců, celé toto moje obšírné pojednání o myšlenkových mapách jsem stručně a doufám i jasně a přehledně vepsal do níže přiložené myšlenkové mapy. Chtěl jsem Vám tímto způsobem přiblížit to, co Vaše děti čeká v následujícím školním roce.

S přáním příjemných dní

Mgr. Dominik Habermann